Když se Steve Jones a Paul Cook rozhodli v roce 1972 založit kapelu, mohli jen těžko tušit, že tím stojí u zrodu legendy, která v budoucnu ovlivní spoustu lidí na celém světě. Mohli také jen těžko předpokládat, že kapela bude slavná a milovaná, ale i nenáviděná a těžce pronásledovaná.
Jakýmsi předvojem Sex Pistols byla skupina The Strand, kterou založili Steve a Paul spolu se spolužákem Warwickem Nightingalem. Nástroje a vybavení opatřil (přesněji řečeno ukradl) Steve Jones. Repertoár se skládal převážně z předělávek písní ze šedesátých let a méně již z vlastní tvorby. Kapela vystoupila jen jednou a to v roce 1975. Publiku předvedla své tři písničky a tím končí celá její historie. Nightingale odchází a kapela se rozpadá.
 Steve Jones se o výkendech zdržoval v obchodě Let it Rock na Kings Road, který provozoval Malcom McLaren a Vivienne Westwoodová. Steve v té době zamýšlel založit kapelu a tak se s Paulem dali dohromady s McLarenem, který měl tu samou ideu. McLaren se ujal funkce managera a sehnal kapele zkušebnu. Ta se nacházela v Covet Garden Community Centre, kde často pobýval Glen Matlock.
Ten byl posléze přijat do kapely jako baskytarista. Pro McLarena teď bylo hlavní sehnat zpěváka. Zpívat se pokoušel sice jak Steve, tak Paul, ale potřeba nové osobnosti v kapele byla velice silná. McLaren oslovil jednoho stálého zákazníka jeho obchodu (známého nyní jako Sex). Zelenovlasý mladík John Lydon se kapele uvedl doprovodem jukeboxu vyhrávajícího píseň od Alice Cooper "School's out". Výsledek Stevova neustálého komentování stavu Lydonových zubů dostal John přezdívku Johnny Rotten (shnilý Johnny). McLaren si poté vypůjčil slogan z jednoho ze svých triček a kapela Sex Pistols byla na světě. Ze začátku pracovaly Pistole nejvíce na cover verzích písní z šedesátých let. Potom také začali psát své vlastní věci.
První vystoupení McLarenovi party bylo v listopadu 1975 na St. Martins College v Londýnské ulici Charing Cross. Předskakovali kapele Bazooka Joe. Toto vystoupení lze jen stěží nazvat úspěchem, nicméně to byl první koncert budoucí legendy. Přicházela další vystoupení a kapela si začala pomalu získávat obecenstvo. Hlavní podíl na tom nesl Simon Barker, který vytvořil "Bromley Contingent" - horlivou skupinu fanoušků Sex Pistols. Brzy se objevilo násilí na koncertech, pro které se později kapela stala nechvalně známou. Pro jejich rostoucí reputaci byly Pistols pozváni na Mont De Marson Punk Festival ve Francii.
Na následujícím turné ve Velké Británii, které obsahovalo i vystoupení v Chelmsfordském vězení, hráli v proslulém 100club. V září 1976 účinkovali na punkovém festivalu v Essexu, kde rovněž vystoupili Subway Sect a Siouxsie & The Banshees s jejich budoucím baskytaristou Sidem Viciousem na bubenické stolici. Sex Pistols vystoupili i v britské TV, kde v pořadu "So it goes" zahráli skladbu Anarchy in the U.K. 8. října podepsala kapela smlouvu s nahrávací společností EMI a Malcom vyinkasoval zálohu ve výši 40 000 liber (nabídky přišly i od firem Chrysalis, RAK a Polydor). Zakrátko nahráli s producentem Chrisem Thomasem svůj první singl Anarchy In The U.K. Všichni, kteří skupinu do teď neznali, se o ní měli brzy dozvědět. Bylo to 1. prosince, kdy se Pistols objevily v Thames TV v programu "Today". Dorazili pět minut před začátkem pořadu jako náhrada za Queen, kteří se tehdy nemohli dostavit. Rozhovor s nimi dělal Bill Grundy a hned od začátku začal kapelu zesměšňovat a provokovat. Poté, co Bill vyzval kapelu, aby ukázala jaká znají sprostá slova, mu Steve s potěšením vyhověl slovy dirty bastard a dirty fucker a vysílání bylo ukončeno. Další den byly první strany novin zaplněny fotkami Sex Pistols, novináři ve svých článcích naléhali na EMI, aby kapelu propustili. Pistols měly v té době v plánu turné nazvané "Anarchy in the U.K." (měli s nimi hrát i Clash, the Damned a the Heartbreakers). Mnoho koncertů však bylo zrušeno a z plánovaných devatenácti vystoupení byly odehrány tři. V únoru 1977 opustil kapelu Glen Matlock a na jeho místo nastoupil již zmiňovaný Sid Vicious, který působil do té doby v kapele Flowers of Romance. Sid se však nejdříve musel naučit hrát na basu. Mezitím obsadil v Británii singl Anarchy in the U.K. 38 příčku, prodáno ho bylo 55 000 kusů, ale poté byl stažen z prodeje.
V březnu 1977 podepsaly Sex Pistols před Buckinghamským palácem za velkého zájmu novinářů a fotografů novou smlouvu s nahrávací společností A&M Records. Měli pro ní nahrát další singl God Save The Queen, ale ve skutečnosti pro ně nikdy nic nenahráli. McLaren vyinkasoval zálohu 75 000 liber za šest dní platnosti smlouvy, nechal kapelu "na oko" rozpadnout a smlouva zanikla. Tato akce vešla do dějin jako "The Great Rock'n'Roll Swindle" a je takto pojmenován i film, který vznikl později.
Skupina pak v květnu podepsala již svou třetí, tentokrát však již vážně míněnou smlouvu s Virgin Records (obdrželi za ni 150 000 liber). Pro ně také vydali nový singl God Save The Queen. Virgin se při lisování singlu v továrně CBS potýkala s těžkostmi, když její zaměstnanci odmítli pracovat na jeho výrobě a zahájili protestní stávku. Spor však byl brzo urovnán. Výsměšný design obalu od Jamie Reida představoval britskou královnu s nosem propíchlým, podle pravé punkové tradice, spínacím špendlíkem. Nebylo žádným překvapením, že byl prodej singlu brzy zakázán. Sex Pistols oslavily Jubilee Day (výroční den královny) po svém. Uspořádali vystoupení na lodi (její jméno bylo Queen Elizabeth), která plula po Temži za zvuku God Save The Queen. Okamžitě jak přistáli na břehu, byli zatčeni policií.
Singl God Save The Queen se v britských žebříčcích umístil na druhém místě a za prvních pět dní ho bylo prodáno 150 000 kusů. Následovaly další dva singly Pretty Vacant (představen v Top of the Pops) a Holidays in the Sun a po nich vyšlo v listopadu již dychtivě očekávané album "Never Mind The Bollocks - Here's The Sex Pistols". Mnoho obchodů odmítlo album prodávat, což však nezabránilo tomu, že se album brzo dostalo do popředí tabulek a dva týdny se udrželo na prvním místě britského žebříčku.
Jednoho večera se Johnny Rotten, producent Thomas a zvukový režisér Bill Price vydali do nahrávacího studia Wessex, a byli přepadeni skupinou pro-royalistů vyzbrojených noži. Rotten z tohoto incidentu vyváznul naštěstí jen s probodnutou rukou. Jiný den byl zas Paul Cook přepaden před stanicí metra Shepherds Bush pěti násilníky s noži a železnou tyčí. Pistols se chtěly vyhnout zákazům a tak se vydaly na tajné turné pod názvem SPOTS (Sex Pistols On Tour Secretly - Sex Pistols tajně na turné). Na vánoce roku 1977 odehráli poslední anglické vystoupení v Ivanhoes v Huddersfieldu a odletěli na osudové lednové turné v USA. Kapela měla pro americký trh podepsanou smlouvu s Warner Bross. Šňůra měla obsahovat osm koncertů, odehrány byly pouze ty v Memphisu, Baton Rouge, Dallasu, Tulse a poslední v San Franciscu. Ke konci už to v kapele vřelo a Johnny po posledním koncertu v Winterland Ballroom v San Franciscu prohlásil: "Nemáte takový pocit, že jste byli podvedeni?" Další den se Sex Pistols rozpadli. Sedm dní na to Cook a Jones odcestovali s McLarenem do Ria, aby se setkali a nahrávali s Ronnie Biggsem.
Sid Vicious nahrál verzi My Way a uspořádal svůj rozlučkový výstup pro Velkou Británii v Camden's Electric Ballroom se svou skupinou The Vicious White Kids. Na basu hrál bývalý člen Sex Pistols Glen Matlock. V říjnu byla jeho přítelkyně Nancy Spungen nalezena mrtvá v jejich pokoji v hotelu Chelsea v New Yorku. Sid byl zatčen za vraždu a posléze propuštěn na kauci. Zemřel na předávkování heroinem 2 února 1979 během vyšetřování vraždy Nancy.
 Lydon, navzdory mnoha změnám v obsazení, zaznamenal velký úspěch se svou skupinou Public Image Limited. Dále spolupracoval s kapelami jako Afrika Bambaataa, the Golden Palaminos a Leftfield a také se objevil ve filmu "Order of death" s Harvey Keitelem. V roce 1994 vydal svou autobiografii "Rotten: No Irish, No Blacks, No Dogs" a také sólové album. Účinkuje také ve své vlastní rozhlasové revue "Rotten Day".
Glen Matlock založil po svém odchodu ze Sex Pistols kapelu Rich Kids. Společně s ním v ní hráli Steve New, Rusty Egan a Midge Ure. Podepsali smlouvu s EMI a vydali tři singly a album "Ghost Of Princes In Towers". Poté začal Glen spolupracovat na několika projektech s lidmi jako Iggy Pop, Johnny Thunders a Ian Hunter. V roce 1990 vydal také svou autobiografii nazvanou "I Was A Teenage Sex Pistol". Nyní působí u Creation Records jako sólový umělec.
Cook a Jones zůstali nějakou dobu spolu. Nejdříve nahráli několik písní pro soundtrack k filmu "The Great Rock'n'Roll Swindle". Po spolupráci s členy Thin Lizzy (jako Greedies), Johnny Thundersem a Joan Jett, založili kapelu The Professionals a vydali čtyři singly a album "I Didn't See It Coming" vše u Virgin Records. Steve kromě kytary ještě zpíval. Poté Steve přesídlil do USA, kde žije dodnes. Vydal dvě sólová alba "Mercy" a "Fire and Gasoline" a nahrával s mnoha hudebníky, jako například s Iggy Popem, Andy Taylor, Megadeath a Kraut. Hrál také na debutovém sólo albu Johna Taylora z Duran Duran. V roce 1993 se Steve a Paul opět setkali, aby nahráli píseň na album vydané na počest Johnnyho Thunderse. Dvacet let poté, co Sex Pistols vstoupili do hudebního světa a obrátili ho vzhůru nohama, se dali znovu dohromady v původním složení.